EDM vs Rock. Kdo vyhraje?

16. dubna 2017 v 14:54 | Tomáš Ďurďa
Teď mám slovo já, díky. Nakonec ho předám i Vám, nebojte.


"Existují dva hlavní typy hudby: Černá hudba a hudba přivezená z Evropy. Před deseti lety se objevil rock, který je směsicí těchto dvou typů. Hádám, že nyní dochází k tomu, že rock postupně odumírá. V příštích pěti letech se objeví nová generace hudby, kombinující zmíněné dva typy a ještě třetí element, založený převážně na elektronice. Dokážu si přestavit jedinou osobu, obklopenou mnoha elektronickými přístoji, nahrávkami, a nastavením, která bude mluvit a zpívat za doprovodu těchto přístrojů."

Je až neuvěřitelné, že s touto volně přeloženou předpovědí příchodu elektronické hudby přišel Jim Morrison, člen skupiny The Doors, už v roce 1969. Co se stalo pak? Nejdříve všechno nasvědčovalo tomu, že se hudba bude skutečně tímto směrem vydávat. V sedmdesátkách přišlo Electro a Disco, v osmdesátkých Techno a House, v devadesátchách Hardcore a Drum and bass. Na začátku tisíciletí se přihlásil ke slovu dubstep a v současné době se posluchače snaží zaujmout trap. Člověk žil v přesvědčení, že to takhle bude pokačovat napořád a že i ti poslední opožděnci se přizpůsobí modernímu trendu.

Není to pravda

Vypadá to, že i přes všechen pokrok v uplynulých padesáti letech stále většina lidí poslouchá hudbu ze staré školy. A o Češích to platí dvojnásob. Slyším to všude. V televizi, u svým známých, ale i neznámých, kdejaký náhodný člověk, kterého potkám se sluchátky na hlavě. Když se podívám na nástěnku plnou nadcházejících akcí, nevidím nic než samý rock, metal apod... Kabáti, Klus, Gott a tak dál. Kdo z nich se opravdu snaží být moderní? Nikdo. Vážně chceme poslouchat hudbu, kterou poslouchali naši rodiče a možná i prarodiče? Jasně, rock byl fajn, ale je čas jít dál. Jakožo začínající hudebník i oddaný poslučač EDM prostě odmítám udělat krok zpátky a produkovat něco takového. Chci jít dopředu, objevovat nové možnosti a chci, aby ostatní šli touto cestou se mnou.

Nedostatky?

Jako jeden z problému EDM vidím samotné DJe, lidi, které si člověk automaticky vybaví při vyslovení tohoto pojmu. Chlápek vrtící se za PC, který občas udělá nějaký přechod mezi songy, ale jinak vlastně neprovádí nic podstatného, rozhodně nevypadá jako opravdový hudebník. Publikum si neuvědumuje, kolik práce, dlouhé hodiny strávené o samotě, stojí za tím vytvořit takovou skladbu. Chybí jim ten vjem, že interpret skutečně vydává zvuky, které jim proudí do uší. Chybí tady ta dramatičnost, když se kytarista ladným pohybem zasekne rukou do strun, když bubeník mlátí hůlkami do všeho kolem sebe, když zpěvák odhaluje obsah své ústní dutiny, zatímco huláká do mikrofonu...

Přitom ale nesmíme zapomínat na výhody

Nesmíme zapomínat na to, že možnosti elektronické hudby jsou naprosto neomezené. Dnešní programy jsou schopné napodobit jakýkoliv známý zvuk: kytaru, piáno, zpěv nebo i klidně celý orchestr. Kromě toho dokáží vytvořit i nesčetné množství neznámých, ale zato fascinujících zvuků, z nichž mnoho ještě nikdo nikdy neslyšel.

Suma sumárum

Tím se dostáváme k mé vizi, která poněkud opravuje vizi Jima Morrisna z roku 1969:
Hudba budoucnosti bude kombinovat rock z vizuální stránky (tzn. projev na pódiu před publikem), zatímco její hudební jádro bude čistě elektronické. Budou převažovat několikačlenné kapely, používající speciální nástroje. Tyto nástroje budou vzhledově připomínat známé elementy, jako třeba kytaru, bicí nebo klávesy. Nebudou však samy o sobě vydávat žádný zvuk. Síla, délka a výška zvuku bude ovládána pomocí obdélníkového touchpadu na každém nástroji. Touchapd bude připojen na počítač, ve kterém bude přednastavena barva zvuku pro každý nástroj. Počítač v reálném čase provede analýzu dat z touchpadu. Výsledky zkombinuje ji s přednastavenými daty a výstup pošle do reproduktorů. Zvuky z těchto nástoju budou sice podobné fyzickým nástrojům, jejichž vzhled budou reprezentovat, budou však mnohem modernější a vyspělejší.

Podobné nástroje už sice existují, zatím ale bez povědomí široké veřejnosti. Pro ilustraci přikládám snímek digitální kytary vyráběnou firmou Misa:


















Nové vizuální podání ale pochopitelně nebude to jediné, co je potřeba k tomu, aby měla EDM zaručenou popularitu. Chce to nový styl. Už žádný dustep, techno, ani trap. Všechno smést ze stolu a začín odznova. Chce to bombu, něco neslýchaného, nového, něco co lidi doslova ohromí. Interpreti se bojí experimentovat, ale to je jediný klíč k pokroku. Uvídíme, jestli někam pokročíme, nebo zústaneme trčet v bažině minulosti i po další desetiletí.

No a to je ode mě všechno. Popřemýšlejte nad tím a napiště svůj názor názor ;)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mramorka Mramorka | Web | 16. dubna 2017 v 16:55 | Reagovat

digitální kytara? Tak to se mi nelíbí...
Nejlepší je akustika, která pořádně zní i přesto že třeba vypadne proud...

2 Siginitou Siginitou | E-mail | Web | 16. dubna 2017 v 18:41 | Reagovat

Je to dobrý článek :)
No určitě nad tím popřemýšlím... teda až si restartuji mozek aby fungoval jak má, ehm tím nechci říkat že jsem blbá nebo tak něco. Jen si dneska připadám jako probuzená mumie. :D

Digitální kytara zní celkem zajímavě, ale musím taky říct že já osobně mám raději akustickou kytaru, asi je to tím že jsem na ní prostě zviklá :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama