RECENZE - Harry Potter a prokleté dítě

30. prosince 2016 v 15:05 | Tomáš Ďurďa |  Názory
Jak už to u mě bývá na Vánoce zvykem, objevil jsem pod stromečkem další knihu. Nebylo to nic jiného, než nový hit všech knihkupectví, scénář divadelní hry Harry Potter a prokleté dítě. Docela jsem se na ti těšil, a tak jsem se hned pustil na další výpravu do kouzelnického světa. Se čtením jsem byl hotov ani ne za dva dny. Jaké jsou moje dojmy?
Výsledek obrázku pro harry potter cursed child

Začnu hned titulní stranou, kde mě už při prvním pohledu praštilo do očí velkým písmem vytištěné jméno paní Rowlingové, která se ovšem pouze podílela na námětu, kdežto jméno skutečného autora, Jacka Thornea, se krčilo někde vespodu. Jako by se vydavatelství snažilo utajit, že tuto knihu nenapsala sama velká paní Rowlingová, ale nějaký relativně bezvýznamný scénárista. To je jenom takový postřeh, nic zásadního.

Nejdřív pozitiva. Chtěl bych vyzdvihnout už pouze fakt, že kniha je psána formou dramatu. Díky tomu je text pro čtenáře přehledněší a převládají zde podstatné dialogy nad zdlouhavými popisy krajin, budov, apod. V tomto směru u mě Prokleté Dítě jasně vede před předchozími knihami. Je zde také velké množství akce, kniha je poutavá a nenechá čtenáře vydechnout ani na chvíli, což je také důvod, proč se mi podařilo přečíst ji tak rychle.

A teď to horší, což je samotný děj příběhu. Ze začátku se kniha ještě drží při zemi - Mladý Albus se svým kamarádem Scorpiusem zažívají obvyklé problémy se začleněmím do kolektivu, zatímco staší generace (Harry, Hermiona) má zase nějaké trable v práci. Albusovy problémy se stupňují až do monstrózních rozměrů a jen se divím tomu, jakou s ním má Harry trpělivost. Vše se ještě zhorší, když se Albus se Scorpiusem dozvědí o obraceči času a rozhodnou se s jeho pomocí vzkřísit Cedrika. Pomáhá jim v tom jeho údajná sestřenice Delphi. Pak následuje slousta šílených situací. Uprchnou z vlaku do Bradavic (zde ta nezapomenutelná scéna s čarodějkou s vozíkem, která chodila po střeše vlaku s bodci místo rukou), vloupají se do ministerstva kouzel, a pak se vrátí o několik desítek let v čase. Mělo pro ně vážně cenu riskovat vše za záchranu člověka, kterého ani nikdy neviděli?

Po první cestě v čase se bohužel malinko změní jejich život přítomnosti. Aby to odčinili, Albus a použijí znovu obraceč času a poté absolutně změní dějiny kouzlenického světa, Voldemort je vzkřísen a je nsatolena jeho hrůzovláda. Albus je ztracen a Scorpius si tak musí poradit sám. Spojí se s Hermionou a Snapem a už potřetí se rozhodnou vyřešit situaci jak jinak než pomocí obraceče času (Snape přitom bez jediného slova šlechetně obětuje svůj život, přestože ani neví, jestli bude jejich plán vůbec fungovat). Když se pak vše vrátí do normálu, musím jen litovat profesorky McGonagallové, která si už ani neví rady s tím, jaký trest by jim za to všechno uložila.

Albus a Scorpius se poté rozhonout obraceč času zničit, ale objeví se mezi nim Delphi a ukáže se, že je Voldemortovou dcerou. Zmocní se obraceče a vydá se do doby, kdy Voldemort ztratil svou sílu (po vraždě Potterových), aby tomu mohla zabránit. Protože už nemají obraceč času a sami jsou proti ní bezmocní, chytrým způsodem předají zprávu rodičům. Ti jako na zavolanou získávají nový obraceč času a vydávají se za svými dětmi. Delphi je poražena a všichni se vracejí zpět do přítomnosti.

Z tohoto příběhu to vypadá, jakoby obraceč času byl řešením na jakékoliv kouzelnické problémy. Nelíbí se vám váš životní úděl? Vraťte se do minulosti a změňte si jej k lepšímu. Nebo k horšímu. Ale co kdyby obraceč používal každý? Ať už smrtijedi, bystrozorové či studenti? Co by nastalo? Milionkrát změněné dějiny, ve kterých se už nikdo nevyzná? Podle mě se tento nástroj vůbec neměl v kouzelnickém světe objevit. Myslel jsem si to už ve třetím díle Harryho Pottera a teď jsem se v tom utvrdil. Tolik k záporům.

Poté se v knize vyskytují ještě pasáže, ke kterým zaujímám víceméně neutrální postoj - scény, které se již objevily v předchozích dílech. Příliš mě nezaujaly, ale na druhou stranu se nestalo, že by mě nějak nepříjemně překvapily. Například okamžík, kdy se malý Harry od Hagrida dozvěděl, že je čaroděj.

Podtrženo a sečteno - kniha se sice kvůli pochybné dějové linii sice nevyrovná předchozím sedmi dílům, nicméně díky rychlému spádu a akci si určitě zaslouží víc než polovinu => 60% => 3 hvězdy z 5.
File:3 stars.svg

Toto všechno je pouze můj názor. Máte-li jiný, uvítám jakékoliv vaše komentáře :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jan Jan | 12. ledna 2017 v 21:00 | Reagovat

http://www.humr.cz/wow/nejvetsi-hokejova-bitka-v-dejinach-kanada-vs-sovetsky-svaz-v-v-piestanech/

2 Nikys Nikys | Web | 25. května 2017 v 11:37 | Reagovat

Rozhodně pěkné. Zajímavý názor. A s tím obracečem času souhlasím. V posledním díle jsem se skoro ztrácela v tom, jak neustále přebíhali z jedné doby do druhé...
Na mém blogu mám taky názor na Prokleté dítě :-)
Jen tak dál :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama